Založit webové stránky nebo eShop

Vítejte na oficiálních stránkách Obce Meziříčko, okr. Třebíč.

OBEC MEZIŘÍČKO

 

    Obec Meziříčko se nachází v  nadmořské výšce 540m. Leží 13km severozápadně od Moravských Budějovic.Má 94 obyvatel, žijících na rozloze 501ha. Průměrný věk obyvatel je 38 roků. V Meziříčku je 47 domů, trvale obydlených je 28. Patří sem i dvě samoty. Hájenka ve Stráni a bývalý mlýn u Brázdů, přestavěný v 90. letech minulého století novým majitelem na novodobou tvrz.

   Název obce je odvozen zřejmě od toho, že se zde opravdu nacházelo několik rybníků, potoků a říček mezi kterými Meziříčsko vzniklo.Dnes protéká obcí Šašovický potok, který vede Meziříčským rybníkem a vlévá se do Želetavky. Zde je druhý rybník v katastru obce, zvaný Brázdův, který je v současné době vypuštěný, jelikož jeho hráz byla protržena velkou vodou.V obecní pamětní knize je psáno o dalších, dnes již neexistujících rybníkách. Například na Šašovickém potoku nad Meziříčským rybníkem býval rybník zvaný ,,Za Čechova“, další rybník byl ,,Za Skalkou“. Další tři rybníky směrem na severozápad dnes již neexistují, je zde pole, ale pořád se zde říká ,,v rybníčkách“ zrovna tak rybník Janoušek, po kterém zbyl jen název místa v poli.

  První zmínka o obci je z roku 1316. Dříve se obec jmenovala Nové Meziříčsko, aby se odlišila od obce Meziříčko v okrese Jihlava. V roce 1481 patřilo Meziříčsko Bohuslavu Bořitovi z Budče, v roce 1589 Janu Jiřímu Bořitovi z Budče a po něm Ludvíkovi Bořitovi. V roce 1619 měl obec v držení Ladislav Šlejnic ze Šlejnic a po něm Rudolf Olejnic, jemuž byla obec zkonfiskována a prodána Hanibalovi ze Schaumburku. V letech 1667- 1671 ji měl Jindřich Slavíkovec ze Slavíkovic, po něm Schneidenau, pak Moschwitz a po něm Říkovští z Dobršic, kteří  Meziříčko v roce 1707 prodali k panství Telč. V roce 1828 přešla obec do majetku vedlejší větve Lichtejnštejnů- Podstatských, od kterých získala Meziříčsko hraběnka Anna Attems- Heilligenkreuz, původem Italka, která bydlela na zámku v sousedních Krasonicích. Mimo jiné ji patřil Meziříčský rybník dvůr v Meziříčku , v Šašovicích, Krasonicích, ve Zdeňkově a Miroslavi u Znojma.Dále vlastnila hájenku ve Stráni, kde měla svého hajného, který obhospodařoval její lesy. V roce 1945 byla hraběnka odsunuta do Vídně a její majetek byl zkonfiskován.

   Na návsi v Meziříčku stávala dřevěná zvonice přestavěná roku 1889 na zděnou kapli se zvonicí, která nyní čeká na opravu fasády. Před kaplí stojí kamenný kříž z roku 1896. Na kopečku nade vsí při silnici směrem k Domamili stojí malá zděné kaplička, Boží muka zvaná. Stáří její známo není, v roce 1991 byla obecním úřadem za pomoci dobrovolných hasičů opravena a 30. června 1991 znovu vysvěcena. Při té samé silnici, u pole dříve náležící Janu Kolbovi stojí kamenný kříž, osázený dvěma lípami. Ten byl Janem Kolbou postaven v roce 1913. Při příjezdu do Meziříčka od Šašovic  stával po pravé straně při silnici dřevěný kříž, se dvěma vzrostlými topoly. V roce 1892 do nich uhodil blesk a kříž rozbil. V roce 1893 zde obec postavila nový kříž kamenný, u kterého vysadili i nové stromy, lípu a kaštan.

   V Meziříčku se odedávna obyvatelé živili zemědělstvím a chovem dobytka. Také se zde vařilo pivo. Pozemek za bývalou panskou stodolou byl nazýván ,,za chmelnicí“. Z toho lze usuzovat, že se zde pěstoval chmel. V matrikách Budečských, kam dříve patřilo Meziříčsko farností jsou zapsána jména sládků v Meziříčku v letech 1658- 1706. V dnešní době zde není pivovar ani hostinec. V roce 1957 zde bylo založeno JZD, které hospodařilo ve dvoře, vedle bývalé panské stodoly byl postaven kravín. V roce 1974 se sloučilo s JZD Mír  Želetava V té době byly vedle kravína postaveny další hospodářské budovy. S příchodem sametové revoluce 1989 se JZD rozpadlo, majetek byl navrácen původním majitelům a nebo prodán. Ve zbylých prostorách vykonávají svoji činnost soukromě hospodařící zemědělci.

    Dne 10. října 1907 vyhořela rolnická usedlost Ondřeje Drmoty v domě čp. 11. Požár byl zaviněn úderem blesku do dřevěné stodoly od které se vzňaly střechy obytných budov a chléva. Přesto že se toto stavení nacházelo u rybníka a spoluobčané pomáhali hasit, vše lehlo popelem. To byl podmět obce, ke koupi hasičské stříkačky, hadic, obleků a dalšího potřebného. Za hlavního přičinění rolníků Josefa Nevrkly a Jana Hochmana byl 12. července 1908 založen Sbor dobrovolných hasičů v Meziříčku. Tohoto roku bylo také nákladem obce postaveno hasičské skladiště. V roce 1975 bylo z důvodu nevyhovujících prostor zbouráno a začala se stavět nová zděná požární zbrojnice s kulturní místností a sálem, na jejíž střeše je instalována zvuková siréna. Stavba byla zdárně ukončena a 16. září 1983 slavnostně otevřena. V současné době má SDH Meziříčsko 20 členů.

    Obec byla elektrifikována v roce 1939, její samoty se dočkaly elektřiny až v roce 1968 a 1969. V roce 1997 byly do domácností zavedeny telefony  a v roce 1998 byla provedena plynofikace obce.

     Farností padá Meziříčsko do blízké Domamile. Poštou dříve patřilo rovněž do Domamile, nyní patří do Želetavy. Do roku 1977 chodily děti do školy v Šošovicích a měšťankou pokračovaly v Želetavě. Po zrušení Šašovské jednotřídky v roce 1977 chodí žáci od první třídy do Základní a mateřské školy v Želetavě.

    Do roku 1976 bylo Meziříčko samostatnou obcí. V letech 1976- 1990 bylo součástí obce Želetava. V roce 1990 zde byl obnoven obecní úřad a Meziříčsko získalo opět svoji samostatnost. Budova Obecního  úřadu se nachází  na návsi. Zde je rovněž sál k pořádání kulturních akcí. V roce 2006 byla na budově obecního úřadu opravena střecha a do budoucna se plánují další opravy celé budovy. Dne 27. února 2008 bylo Meziříčsko přijato k mikroregionu Moravské Budějovice.

      

                                                                                                             

Čerpáno: Z Obecní pamětní knihy

                Z knihy Kraj Vysočina města a obce kraje Vysočina

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz

TOPlist